Skalní pevnost Sigiriya

Skoro celou noc pršelo. Ač ukrytí ve stanu pod zastřešenou terasou, jež nám nabídl večer správce chrámu v Nalandě, neustále čelíme přívalovému dešti, který v nepravidelných cyklech testuje kvalitu našeho stanu. Prudký boční déšť bubnuje na vypnuté tropiko, které bylo poprvé po dvou týdnech v akci. Teprve s rozbřeskem déšť ustává. Není to však příčina našeho probuzení.Z nedalekého stavení se line zpěv z buddhistické modlitby, a tak vstáváme za zpěvu, tlukotu bubínků a troubení trub. První paprsky slunce se odráží v třpytivých kapkách rosy a naše boty jsou v okamžiku promočeny mokrou trávou. Před námi se objevuje poselství minulosti. Buddhisticko - hinduistická stavba, u které jsme spali, nám připomíná chrámy mexických Mayů. Jsme v Nalandě. Využíváme okružních vstupenek, které jsme zakoupili pro návštěvu míst v kulturním trojúhelníku, a procházíme starobylou památku.
Prohlídka netrvá dlouho. A tak záhy pomalu ujíždíme po rozbahněné cestě asi jeden kilometr na asfaltovou cestu. Ještě jeden pohled zpět. Máváme správci a mizíme mezi nízkými domy.

Cesta do Dambully je příjemná a nad očekávaní jen mírně vlnitá. Dvacetikilometrovou vzdálenost zvládáme ani ne za hodinu. Opět využíváme okružní vstupenku kulturního trojúhelníku, abychom navštívili úžasné jeskynní chrámy umístěné 150 metrů nad cestou. Samozřejmě fotka obrovského Buddhy stojícího přímo u vchodu do jeskynních chrámů v zlatém provedení nemůže chybět. Z vrcholu poprvé vidíme asi dvacet kilometrů vzdálenou skalní pevnost Sigiriy, místo, kam směřujeme. Je čas vyrazit. Znovu ukrajujeme další kilometry z celkové porce. A pomalu se blížíme k Sigiriy. Než se tak však stane, navštěvujeme místní manufakturu na výrobu batiky. Mladší žena nás ochotně provází po výrobně a my zaujatě sledujeme, jak pod šikovnýma rukama mladých sinhálek vznikají úžasné originální batikové vzory. Ve vzduchu je cítit přírodní barva a nejrůznější pestrobarevné batikové látky visí všude okolo. Úsměvy všech přítomných navozují pocit přátelství a pohody. To už jsme ale kousek od vodního příkopu a před námi je vodní zahrada, za kterou se tyčí do výšky skalní pevnost Sigiriya.

Všude kolem je spoustu nahaněčů nabízejících ubytování nebo na  prodej všelijakou veteš. Je tu i spousta těch, jež nabízí průvodcovské služby. Někteří jsou až dotěrní a pomalu i za úsměv by chtěli zaplatit. Vymaňujeme se z jejich sevření a usedáme o kousek dál, abychom nasáli zdejší atmosféru. Doplňujeme zásoby vody, jež ukládáme do batůžku společně se sladkostmi.Chystáme se na výstup. U hlavního vchodu zanecháváme naše kola. Úsměv a výmluvné gesto zdejší ochranky nás ubezpečuje, že se o kola nemusíme bát.

Procházíme po pískové cestě nádhernými vodními zahradami až ke skupině stromů, za kterou se z ničeho nic zvedá ze země obrovská kamenná masa. Po strmých schodech začínáme stoupat nahoru. Ocelové schodiště nám usnadňuje postup. Celkem lehce nabíráme výšku a díky tomu, že jsme zde výjimečně skoro sami, dosahujeme vrcholu v krátkém čase.Rozlehlá plošina, na které se dochovaly už jen základy z paláců, které tu kdysi stály, tvoří vrcholek skály. Úžasný je rozhled na všechny strany. Pohledy, z kterých se tají dech. Ovíváni teplým tropickým větrem se kocháme tou okolní krásou pohledem na rozsáhlý komplex vodních zahrad, na protější skalnaté vrcholy, na jezírko vyhloubené do skály a na okolní džungli. V pozdním odpoledni sestupujeme dolů ke kolům a o kousek dál na betonové podlaze pod přístřeškem stavíme stan. Zároveň hlídáme drobné věci před ukradením opicemi, jež okupují střechu přístřešku. Vaříme a posloucháme varování mladíka, který právě dohrál fotbal a odpojil se od skupinky. Abychom prý tu nespali, protože nás může napadnout nějaká divá zvěř nebo rozzuřený slon utržený z řetězů. On nás prý ubytuje v bezpečí. Když však vidíme, jak se mu ostatní smějí, chápeme, že je to jen jedna z taktik, jak ubytovat cizince. Slunce zapadlo za obzor a my ležíme ve stanu. Obavy jsou zažehnány, protože před chvíli nás navštívil noční hlídač. S úsměvem vlastním lidem v těchto končinách nám popřál dobrou noc a odešel nás hlídat. Usínáme. Na obavy z rozzuřené zvěře či tamilských tygrů není ani pomyšlení.

Text a foto: Zdeněk Soldán

---